INFORMACE O CHORVATSKU
Důležité turistické informace
Chorvatsko, plným názvem Chorvatská republika, je evropský stát, který se geograficky nachází na pomezí střední a jižní Evropy; jde o jeden z nástupnických států bývalé Jugoslávie. Jeho sousedy jsou Slovinsko, Maďarsko, Srbsko, Bosna a Hercegovina a Černá Hora.
Počasí
Počasí v Chorvatsku se vyznačuje dlouhým a slunečným létem a naopak krátkou a mírnou zimou. Chorvatsko se nachází ve třech klimatických pásmech. Mírné kontinentální podnebí převládá v nížinách ve vnitrozemích, průměrná teplota v lednu je zde od -2°C do 0°C. Horské klima je od výšek 1200m nad mořem, průměrné teploty v červenci jsou zde mezi 20 a 22°C. Středozemní klima je v oblasti jadranského pobřeží, teploty se zde v lednu pohybují mezi 5-9°C a v červenci mezi 23°C a 26°C. Ostrovy Hvar a Korčula mají nejvíce slunečních dnů z celého Chorvatska, naopak nejvíce srážek je v Dinárských horách. V Chorvatsku se můžete setkat s nárazovým severním až severovýchodním větrem nazývaným Bóra, častější je v zimních měsících, v létě se s ním nejvíce setkáte v oblasti Velebitu. Bóra je nebezpečná pro malé lodě, surfaře, plachetnice ale i plavce, zvláště pokud je zastihne dále od břehu. Jugo je horký jižní vítr vanoucí z Afriky, často provázený velkou oblačností. V době Juga je obsah soli a jódu ve vzduchu mnohonásobně vyšší. Další typy větrů se kterými se můžete v Chorvatsku setkat jsou: Mistral (slabý vítr od severozápadu), Burin (noční vítr) a Garbin (velmi silný a nebezpečný letní vítr). Průměrná teplota moře v Chorvatsku je v létě 25°C.
Fauna a flóra
Jen málo evropských zemí se může pochlubit tak rozmanitou přírodou jako právě Chorvatsko. Projděte se horskými vrcholy, kaňony řek, dubovými lesy, močály, krásami ostrovů i barevným podmořským světem. Severovýchod s Panonskou nížinou je hodně rovinatý s menšími kopci, mnoha vodními toky a malými jezery. Chorvatsko totiž patří do tzv. „modrého srdce Evropy“ – oblasti bohaté na vodu. Pestrost přírody nabízí především zdejší listnaté lesy. Zvlášť na podzim si tu všichni, kdo rádi zkoumají krajinu i mimo turistické trasy, užijí překrásné scenérie. Uprostřed země se zase nacházejí Dinárské hory. Málo přívětivá a neúrodná oblast plná jehličnatých stromů je zároveň rozvodím mezi Dunajem a pobřežím. Ve zdejších téměř opuštěných soutěskách, údolích a lesích se vyskytuje mnoho druhů zvířat, které jinde v Evropě už téměř vyhynuly nebo jsou alespoň velmi ohrožené. Při toulání touto zajímavou krajinou můžete s trochou štěstí (nebo smůly) narazit na medvěda hnědého nebo vlka, v odlehlých skalnatých místech na šakala nebo rysa. Častým objektem pro nadšené fotografy jsou také kamzíci, kteří obývají vyšší horské oblasti a jsou velmi mrštní i při překonávání těch nejstrmějších srázů. Lesy a hornaté oblasti mezi Medžimurjem, Dalmácií, Istrií, Vukovarem a Srijemem jsou domovem mnoha plazů a hmyzu. Potkáte tu ještěrky, gekony a hady včetně vzácné zmije a spoustu druhů motýlů. Úplně jiný obrázek fauny a flóry uvidíte na pobřeží. Členité hory a zátoky tu zdobí hlavně světlé borové lesy a středomořské keřovité porosty. Hodně suché oblasti, jako jsou některé ostrovy Kvaneru zarostlé keři makchie, jsou ideálním domovem pro hmyz a plazy, ostatní regiony jako istrijské pobřeží kolem Krku, Rabu a Lošinje a celá Dalmácie poskytují skvělé podmínky hlavně pro pěstování ovoce a vinné révy. A i přesto, že velká část zdejší půdy se využívá hlavně k zemědělským účelům, zbývá ještě dost místa pro národní a přírodní parky. Třeba Mljet, kde můžete potkat mangusty. Chorvatsko je překvapivě i rájem ornitologů. Ptáků tu žije přes 350 druhů a jezdí je sem pozorovat jejich milovníci z celého světa. Mezi ty nejvzácnější ptačí exempláře patří hlavně supi, orli bělohlaví a hadilovi. Vidět je můžete v odlehlých, přísně chráněných horských oblastech ve Středozemí. S predátory se můžete setkat v neobydlených částech Dalmácie a Istrie a v národním parku Velebit. Oblast mezi Drávou a Dunajem je bohatá na vodní a mokřadní ptáky. Vyskytuje se tu ibis černý, volavka, kormorán a lyska černá. Ústí řek podél Jadranu je častým odpočinkovým místem ptáků, kteří migrují do Afriky. Asi ten úplně největší přírodní poklad se skrývá v národní parku Plitvická jezera. Ze zdejších asi 1 200 druhů můžeme až 75 nazývat endemity – tedy druhy, které se nachází pouze na velmi malém území. Například druh květinky ladoňky nebo pryskyřníku. Zdomácněly tu i některé velmi vzácné druhy zvířat, např. lidská ryba (macarát jeskynní), některé druhy vrabců, sladkovodních želv, orlů, vlků nebo rysů. 4,4 % rostlin národního parku Severní Velebit je klasifikováno jako endemických. Sem patří druh z čeledi miříkovitých, hořce žlutého nebo trávy ostřice. Tyto specifické rostliny se nachází hlavně v odlehlých horských borovicových lesích. Zájemci o další takové speciality by měli navštívit také národní park Krka. 10 z 20 zdejších ryb uvidíte jenom tady. Navíc i dva druhy ještěrek, množství hmyzu a ptáků. Jako bonus tu můžete potkat i zhruba 200 druhů ptáků a 18 druhů netopýrů, kteří sice nepatří mezi endemity, ale jsou opravdu hodně vzácné. Samozřejmě, moře prostě vynechat nemůžeme. Celá mořská oblast je od roku 2004 vyhlášena jako ekologicky chráněná. To velmi nelibě nesou někteří rybáři, na rozdíl od potápěčů a milovníků mořské přírody, kteří to naopak velmi vítají. Fauna a flóra je tu nejrozmanitější ze všech středomořských oblastí. V čisté, teplé vodě se daří houbáma korálům, sapínům nebo ropušnicím. Když si zapomenete boty do vody, ve skalnatých zátokách a plážích neradi narazíte na mořské okurky a ježky. U mnoha ostrovů můžete mít často štěstí na pozorování vzácných tuleňů nebo mořských želv, doma jsou tu dokonce i delfíni. V době koronavirové, kdy v moři nepřekážely žádné trajekty a nerušili turisti, k chorvatskému pobřeží nejednou připluly i velryby. V Chorvatsku roste takřka všechno, co my si za drahé peníze kupujeme a bývá bez chuti a zápachu. Tady si můžete před samoobsluhou nebo před svým apartmánem utrhnout citron, který voní tak krásně, že máte chuť ho sníst hned i se slupkou. Rostou tu mandarinky, fíky, kiwi nebo mandle a téměr všude jsou olivové háje. Smůla je, že většina tohoto ovoce dozrává mimo turistickou sezonu, ale například citrony a mandarinky jsou zde téměř celoročně. Čerstvé fíky koupíte až v září, ale jestli chcete zažít sklizeň oliv, musíte do Chorvatska až na konci podzimu. To se tu dokonce pořádají akce pro Čechy, kdy majitelé olivových plantáží nabízí ubytování zdarma výměnou za pomoc při sklizni. Není to žádná brnkačka, očesat tisíce malých oliv z jednoho stromečku dá docela zabrat. Když se ale naučíte dvouruční grif, půjde vám to docela dobře. Každopádně tady pochopíte, proč je olivový olej tak drahý, platí se prostě ta dřina. Když se vypravíte do Chorvatska na jaře, nejlépe v březnu, můžete si užít další zajímavou sklizeň, a to divokého chřestu. Zdejší lidé vůbec neuznávají ten pěstovaný, zato vynakládají docela velké úsilí, aby ulovili ten, co roste jen tak planě. Divoký chřest je mnohem tenčí, než znáte z obchodu, a roste jak na loukách na pevnině, tak na kamenitých ostrovech. Říká se tomu „brat šparoge“ a vyráží se většinou lodí na blízké ostrůvky nebo do kopců na pevnině. Dalo by se to přirovnat k našemu houbaření – necvičené oko prostě žádný chřest nenajde, maximálně pár kusů. Navíc na ostrovech je docela pravděpodobné, že na kamenech zarostlých vším možným si zlomíte nohu. Kdežto místní tu skáčou jako kamzíci a tenký stonek chřestu vidí i na několik metrů. Aby z toho byla večeře pro několik lidí, musí se ho nasbírat opravdu velká kytice. Není proto divu, že v tomto období se divoký chřest na trzích i prodává, a ne zrovna levně. Divoký chřest se tu považuje za extrémně zdravou potravinu a připravuje se různě. V 99 % ale absolutně jednoduše tak, že se povaří, k němu zamíchají vejce natvrdo, osolí a polije olivovým olejem. A pozor! Pokud tuhle chorvatskou medicínu ochutnáte, nedivte se potom při vyměšování, vaše moč bude zelená.
Jazyk
Národním jazykem je chorvatština. V turisticky exponovaných místech se často domluvíte i česky, jelikož sem míří nespočet našich krajanů. Anglicky se domluvíte jen v turisticky atraktivních místech, od starších obyvatel v nějaké odlehlejší rybářské vesničce angličtinu očekávat nelze. Místní obyvatelé jistě potěší, pokud použijete alespoň pár základních frází v chorvatštině.
Obyvatelstvo
Chorvatsko má 3,89 miliónu obyvatel (počet obyvatel se za období 2011 až 2021 snížil o 400 tisíc), z toho Chorvati představují 90 %. Veliký počet Chorvatů žije mimo Chorvatskou republiku v důsledku neustálé emigrace od 19. stol. do současné doby. Důvody k emigraci byly vždy především sociální, případně politické. Předpokládá se, že jen v západní Evropě žije asi milión Chorvatů, mimo Evropu žijí podle odhadů 3 milióny Chorvatů (včetně potomků). Na území Chorvatské republiky žijí dále tyto menšiny: Srbové (nejpočetnější - 4,5 %), Bosňáci, Maďaři, Slovinci, Češi a Albánci . Průměrná hustota obyvatelstva je 68,7 obyv./km2. Mezi jednotlivými kraji jsou velké rozdíly. Více než polovina obyvatelstva žije ve městech.
Kultura a Sport
Úředním jazykem v Chorvatsku je chorvatština. V turistických oblastech se ale domluvíte také anglicky a česky, a to díky velké popularitě této destinace v ČR. Chorvati jsou velice vřelí a pohostinní a náležitě pyšní na své kulturní dědictví. Turisty velice lákají jeskynní malby a další stopy neandrtálců v oblasti Krapina, a dále nespočet kostelů, hradišť, chrámů a lázní. Nesmíte vynechat Diokleciánův palác ve Splitu ani Arénu v Pule. Věděli jste, že z Chorvatska pramení móda kravat? Chorvatská hudba je známá po celé Evropě, mezi nejvýznamnější jména hudební scény patří skladatelé Ivan Zajc a Vatroslav Lisinski a dále Goran Bregović a Maksim Mrvica. Ivo Pogorelich proslul svou hrou na klavír. Chorvatská literatura nosí další známá jména: Ivo Andrić je nositelem Nobelovy ceny za literaturu a k dnešním autorům patří populární Slavenka Drakulićová. Jako nejvyšší ocenění za umělecké výkony v literatuře, hudbě, filmu a dalších uměleckých disciplínách se uděluje cena Vladimira Nazora. Přečtěte si více na téma chorvatskákuchyně.K masově rozšířeným sportům se v Turecku řadí především fotbal, basketbal a volejbal, stačí si vybrat odpovídající hřiště. V současnosti prudce narůstá popularita tenisu, minigolfu a obzvláště golfu. Kultura a zvyky v Chorvatsku jsou podobné těm v ČR, přesto je třeba znát rozdíly a respektovat je. Pozdravy mezi mladými a způsob komunikace jsou v Chorvatsku podobné, jako ve střední Evropě. Starší generace je konzervativnější, chovejte se k ní s úctou a respektem. Oblékejte se slušně na návštěvu kostelů, galerie a muzea – plážové oblečení je velmi neslušné. V kostelech a dalších církevních budovách si nefoťte selfie. Vyvarujte se diskuzím na citlivá témata jako chorvatská politika a srbsko–chorvatský konflikt. Neporovnávejte Chorvatsko s bohatšími a rozvinutějšími státy – alespoň ne nahlas.
Chorvatsko se stalo předním cílem pro turisty, kteří touží po aktivní dovolené u moře. Tato země si získala svou popularitu zejména díky širokému spektru vodních sportů, jako je jachting, windsurfing, potápění a rybolov, které lze provozovat i v menších přímořských letoviscích. Kromě těchto vodních radovánek zde najdete i bohatou nabídku suchozemských aktivit, jako jsou tenis, fotbal, minigolf, turistika, cyklistika a mnoho dalšího. Chorvatsko je tak rájem pro ty, kteří chtějí spojit dovolenou u moře s aktivním odpočinkem.
Ekonomika
Chorvatsko je mezi balkánskými státy 5. největší ekonomikou. Její ekonomice se přes všechny nejistoty vnějšího prostředí dané energetickou krizí a ruskou agresí na Ukrajině daří. Za rok 2022 ekonomika vzrostla o 6,3 % (za rok 2021 byl zaznamenán růst ve výši 13,7 %, jednalo se nejvyšší meziroční nárůst v historii země). O to více je růst impozantní, neboť z pandemie vyšla chorvatská ekonomika v roce 2020 s propadem HDP ve výši -8,1 %.
Měna
Jednotkou měny je kuna (zkratka HRK), která se dělí na 100 lip. V oběhu jsou mince 5, 10, 20, 50 lip a 1, 2, 5 kun, bankovky 5, 10, 20, 50, 100, 200 500 a 1000 kun. Přehled platných bankovek a mincí je uveden na stránkách Chorvatské národní banky (Hrvatska narodna banka - HNB). Chorvatskou měnu lze zakoupit v českých bankách a některé nabízejí v sezóně výhodnější podmínky (bez poplatku). Další možností je vzít si sebou do Chorvatska prostředky v EUR nebo v některé jiné plně konvertibilní měně a podle potřeby je měnit na kuny. Je dobré mít na cestu také trochu drobných v cizí měně (na mýtné a jiné poplatky). Je třeba pamatovat na to, že čím víc směn valut se provádí, tím více se zaplatí na směnárenských poplatcích. Cizí měnu lze směnit v bankách, směnárnách, na poštách, ve většině turistických kanceláří, hotelů a kempů. Provize se činí 1 - 4 %. Nejvyšší provizi si účtují hotelové směnárny. U bank je směna nejvýhodnější. Pracovní doba bank je většinou od 8.00 do 19.00 hod., většinou s polední přestávkou, v sobotu od 8 do 12.00 hod., v neděli mají zavřeno. Stejně jako v České republice nebo jinde v zahraničí je i v Chorvatsku nejvýhodnější a nejpohodlnější platit platebními či kreditními kartami. Nejobvyklejší jsou v Chorvatsku tyto karty: Eurocard/Mastercard, Visa, Diners Club, American Express. Všechny obchody, restaurace, hotely, turistické kanceláře, benzínové pumpy, půjčovny a další prodejní místa, kde lze platit platebními či kreditními kartami, jsou viditelně označeny nálepkami s logem přijímaných karet. přijímaných karet.
Počítejte s tím, že v malých obchodech, provozovnách, kavárnách, barech, na tržištích platební karty nepřijímají. Také spropitné není možno přidat k platbě kartou. Dává se vždy v hotovosti. V Chorvatsku, jako členské zemi Evropské unie, mohou obchody, restaurace, bary, hotely a další provozovny přijímat eura, ale kurz bude často o něco méně výhodný.
Doprava
Chorvatsko se dá procestovat místní dopravou, a to jak v rámci výletů po okolí, tak delších přesunů. Všechny chorvatské destinace jsou velmi dobřepropojené autobusovými linkami, které během dne jezdí velmi často. Autobus je tu totiž nejpoužívanějším druhem veřejné dopravy. Tento druh cestování po Chorvatsku je velmi pohodlný, praktický a cenově dostupný. Při cestě autobusem můžete projet překrásná místa a objevovat zajímavé památky po celé zemi, a to od hlavního města Záhřebu, podél pobřeží, přes celou pevninu až po národní parky a ostrovy. Jedinou nevýhodou u tohoto způsobu cestování je absence jednotného on-line systému pro vyhledávání spojů (jakým je u nás idos). Nejlepší k vyhledání spojů s možností zakoupení online jízdenky je webová stránka busticket4.me. Pomoct vám může také web společnosti Arriva, kde si vyhledáte cíle, které chcete navštívit, a zjistíte nejlepší možné trasy, které můžete využít. Arriva nabízí i mobilníaplikaci přes kterou si můžete zakoupit jízdenky. Stejně tak přes jejich web. Jízdenky dostanete i na nádražích nebo přímo v autobuse – tam ale musíte platit pouzev hotovosti. Železniční doprava v Chorvatsku je mezi všemi způsoby cestování celkem na chvostu. Důvodem je hlavně to, že je velmi pomalá. To chce ale chorvatská vláda brzy změnit a má v plánu investovat v příštích letech do železnice nemalé peníze. Chorvatskem procházejí tři hlavní mezinárodní koridory, regionální a lokální tratě. Mnohem hustší síť železnic je v severní části, na rozdíl od té přímořské, kde to s nimi moc slavné není. Například do Dubrovníku se vlakem vůbec nedostanete, musíte ve Splitu přesednout na autobus nebo trajekt. Nejdůležitější nádraží jsou Záhřeb, Osijek, Rijeka, Varaždin, Vinkovci a Split. V Chorvatsku je celkem 9 letišť určených pro mezinárodní dopravu. Největší z nich jsou letiště Franjo Tuđmana v Záhřebu, letiště Split a Dubrovník. Dále Zadar, Rjeka, Pula a Osijek, na ostrovech potom Brač a Mali Lošinj. Trajekty zajišťují jak vnitrostátní dopravu mezi ostrovy, tak spojení s Itálií. Kromě trajektových linek existují i spoje, které zajišťují rychlé lodě – katamarány. Největší přístav v Chorvatsku je Rijeka. Ovšem výchozí přístav pro cesty na velké dalmátské ostrovy je Split. Pokud cestujete i s autem, je potřeba si dopředu rezervovat místo, jestli cestujete jen tak pěšky, stačí si koupit jízdenku přímo na místě. Při plánování výletů mějte na paměti, že sobota je den, kdy se střídají turnusy a lodě bývají hodně plné.
Co je třeba ke vstupu do země
Platný cestovní pas, přičemž chorvatské orgány požadují, aby platnost cestovního dokladu byla minimálně na dobu pobytu na území Chorvatska. Vzhledem k tomu, že Chorvatsko umožňuje vstup na své území i na základě předložení občanského průkazu občana ČR, lze jako cestovní doklad k cestování do Chorvatska fakticky použít i občanský průkaz ČR. Pro děti platí vlastní cestovní doklad, jestliže rodič cestuje na občanský průkaz. Při cestách motorovými vozidly je bezpodmínečně nutné mít platný řidičský průkaz, technický průkaz a doklad o pojištění vozidla (zelená karta), kterou na trase ČR - Rakousko - Slovinsko - Chorvatsko vyžadují policejní orgány všech států, kterými na cestě do Chorvatska projíždíte. Občan ČR nepotřebuje ke vstupu na území Chorvatska vízum ani pobytové povolení (platí čl. 18 Smlouvy o založení Evropského společenství, podle něhož má každý občan EU právo svobodně se pohybovat na území členských států).Pokud občan hodlá pobývat na území Chorvatska déle než 3 měsíce, má povinnost přihlásit se k pobytu na krajském (župním) policejním ředitelství nebo na policejní stanici nejpozději do 8 dnů po uplynutí 3 měsíců jeho pobytu. Policie na základě toho vydá potvrzení o přechodném pobytu.
Dovoz a vývoz
Celní předpisy Chorvatské republiky jsou přizpůsobeny normám zemí Evropské unie. Dovoz a vývoz zahraniční i domácí měny v hotovosti a šeků je volný pro cizí a chorvatské občany žijící v zahraničí, ale povinností je na celnici přihlásit převoz jakékoli hotovosti, pokud přesahuje hodnotu 10 000 EUR. Dnem vstupu Chorvatska do EU 1. července 2013 byly zrušeny celní kontroly na státních hranicích se sousedními státy EU (Slovinsko, Maďarsko). Na druhé straně zůstávají nebo se zpřísňují celní kontroly na hranicích s nečlenskými státy EU (Srbskem, Bosnou a Hercegovinou a Černou Horou). Cizí i domácí měnu a šeky mohou do země volně dovézt nebo z ní vyvézt cizí a chorvatští státní příslušníci s trvalým bydlištěm v zahraničí. Převoz částky vyšší než 10 000 eur je ovšem nutné nahlásit celnímu úředníkovi. Totéž platí pro hodnotné osobní vybavení a technická zařízení, která je rovněž nutné nahlásit celnímu úředníkovi. Osobní zavazadlo cestujícího je osvobozeno od placení dovozního cla bez ohledu na jejich hodnotu a vztahuje se na každého cestujícího vstupujícího do celního prostoru EU bez ohledu na to, zda si zavazadlo veze osobně, nebo zavazadlo dorazí samostatně. Zboží nekomerčního charakteru v osobních zavazadlech cestujících zahrnuje věci (v přiměřeném množství) pro osobní potřebu, které cestující potřebují při cestování a nepřítomnosti v místě trvalého bydliště, jako jsou boty, oděvy, výrobky osobní péče a podobně. Zahrnuje příležitostný dovoz zboží určeného výhradně pro osobní potřebu cestujícími nebo jejich rodinami a předměty určené jako dárky, pokud z druhu a množství zboží vyplývá, že zboží není určeno k dalšímu prodeji.
Elektřina
Vlastnosti elektrické sítě V Chorvatsku je zaveden střídavý proud 220 V a 50 Hz.
Všeobecné informace
Časový rozdíl: Mezi Chorvatskem a Českou republikou není žádný časový rozdíl
Kontaktní český zastupitelský úřad:
Adresa: Velvyslanectví České republiky v Chorvatsku – Záhřeb : Radnička cesta 47/VI, 10 000 Zagreb
Tel.: +385 161 772 46
Nouzová linka (konzulární pohotovost): +385 916 121 533